ANI VĚČNOST NETRVÁ VĚČNĚ...
Na pergamenu ohmataném,
úhledné písmo modře se třpytí.
Mrtvolně bledý básník,
ve stínu modré růže píše.

Co víc chtít po pomateném,
jehož hudbou je vlčí vytí.
V bílých rukou zápisník,
na temi od vína číše.

Moje menší výtvory

Áně a Lůce

13. srpna 2011 v 18:02 | Lului
Tahle básniča je pro moje dvě nejlepší kamarádky, občas jsme se spolu hádaly, ale to se stává. Občas jsme se spolu dlouho nebavily, ale to, že se znovu bavíme je podle mne znamením, že naše přátelství je ryzí. Sice máme třeba jiné koníčky, ale kouzlo přátelství přeci tkví v tom, že i přes jiné zájmy se dokážeme dobře pobavit. Jsem hrozně ráda, že vás znám, nevím, jaký by byl můj život bez vás. Doufám, že budeme kamarádky i po skončení devítky. =*

Známe se již dobu hodně dlouhou,
ani jedna jste mi nebyla spolužačkou pouhou.
Asi už od začátku jsem vás měla ráda moc,
ale ne, že bych na vás myslela noc, co noc.

Nebojte, je to "jen" přátelství, nic víc v tom není,
ostatní si sice možná myslí, že jste holky všední.
Podle mě jste však krásné jako květ,
prostě jste pro mě snad celý svět.

Můj nedávný sen...

9. srpna 2011 v 18:10 | Lului
Ve snech naše fantazie nezná mezí, tudíž se často stává, že ty nejlepší nápady dostaneme ve snech. No nevím, jestli je tohle nejlepší nápad, ale mě to přišlo tak vtipný, až mě můj smích probudil =D
(Je to o postavách z (anime/mangy) Naruta)
"Naruto, pohni, musíme jít."
"Já mám hlad."
"To máme všichni, takže dělej, musíme dojít do vesnice, dřív než začne sněžná bouře. Jinak tu umrzneme."
"Možná vy, ale mě hřeje ta Liška."
"No jo, no jo. A jak to, že máš teda hlad, když jsi sežral ocasatýho démona?"
"Když to bylo už dávno, teď už mě jenom hřeje, bohužel."
"Tak pohni."
"No jo, už běžím."
… o pět minut později a o 300 metrů dál
"Hoši, já mám vážně hlad."
"Naruto, už vážně drž hubu."
"Dobře, budu ticho, Sasuke."
"Komu říkáš Sasuke?! Ty jeden zabedněňče, už ti asi po padesátý říkám, že jsem Sakura."
"Sakura? Já už tady bůh ví, jak dlouho řvu, že mám hlad a my tu máme sakuru. Pojďte holky, očešeme ji."
"Naruto, Sakura je tvoje kamarádka a člověk, ne strom. A navíc, komu do háje říkáš holky? Mimo Sakuru tu není žádná holka!"
"Ale nekecej, támhle za tím stromem, jsem mluvil s Inou."
"S Inou? Seš blbej? To byl Deidara, kterej se tě pokouší zabít, a ty se s ním ještě vybavuješ."
"Shi-shikamaru?"
"No?"
"Jo dobrý, já jen jestli nejsi Temari."
"Já tě nakopu do prdele, mimo Sakuru tu žádná holka není, tak už se uklidni."
"Promiň."
… o půl hodiny později a o kilometr dál
"Naruto, vidíš támhle ten vysokej strom?"
"Jo. Je s ním něco, je to jen kousek."
"Ne, ne, jen ti chci zdůraznit, že u něho jsme byli asi před půl hodinou! Jenom kvůli tomu, jak se vlečeš, tak tady všichni chcípneme."
"Všichni? Možná vy, ale já ne, díky tý mí Lištičce."
… o několik hodin později
"Hale laň!"
"Kde?"
"No támhle, vidíš?"
"Naruto, jsi si jistý, že vidíš laň?"
"Jo, jsem si stoprocentně jistej, že tam je laň."
"Raději to budu přisuzovat hladu a ne tvému chorému mozku. Víš, kdyby byl ten Deidarův jutsu pták alespoň velikosti tý laně, ale on je velikosti pěsti, tak bych to pochopil."
…o mnoho a mnoho hodin později v Konoze
"Co vám sakra trvalo tak dlouho?"
"Ale, Tsunade, vždyť to byla dálka."
"Naruto, podle tebe je pět kilometrů dálka? Trvalo vám to skoro devět hodin."
"Omlouváme se, to Naruto, pořád kecal, že je mu to jedno, protože ho hřeje Liška."
"Naruto, padej ven."
"Hmm."
"Hale, Shikamaru, napadá tě to samý, co mě?"
"Vytáhnout z něj tu Lišku?"
"Přesně."
… o hodinu později
"Naruto, pojď se mnou."
"A kam jdeme, Shikamaru?"
"Emm, na návštěvu k našim známým, dlouho jsme tam nebyli."
… o pět hodin později a několik kilometrů dál u Akatsuki
"Ehm, takže, Shikamaru, ty říkáš, že si můžeme vzít Kyuubiho a ještě nám za to dáš něco?"
"Jo."
"Skvělý."
"Co chcete?"
"Inu…"
"Jste blbí, Inu vám nedáme."
"Ty debile, nemyslel jsem Inu jako osobu, ale inu jako… no to je jedno, stejnak bys to nepochopil."
"Bude stačit tenhle šmuk?"
"Jo jasně, dokud se to třpití, tak se to Deidarovejm strakám líbí."
"Shikamaru, kde jsi vzal ten prstýnek, je mi nějak povědomej."
"Naruto, ty pitomče, dals mi ho asi před půl hodinou a žádal jsi mě o ruku."
"Aha, a tvoje odpověď je?"
"Ne, už ti to říkám po pátý."
"Berem prstýnek a teď ho jdeme vytáhnout."
"Někoho zabásli?"
"Zabásli? Proč myslíš, že někoho zavřeli?"
"Ten s těma piercingama říkal, že jdeme někoho vytáhnout, takže někdo někam spadl?"
"To je tak blbej, nebo to jen hraje?"
"To je tak blbej."
"Aha, no tak jdeme na to."
… po nějaké chvíli
"Hale, neměl při tom Naruto umřít?"
"Udělali jsme to opatrně, přeci bychom vás nezbavili týhle zátěže."
"Jo, to dává rozum."
"Hale, jsi si jistý, že je Kyuubi v pořádku? Neudělali jste mu nic?"
"Ne, nic jsme mu neudělali. Proč?"
"Já jen, že zůstal v koutě a pořád mumlá něco o tom, že nechce další ramen."

No pak tam bylo ještě něco, ale už si nevzpomínám co. Něco jsem přidala a něco ubrala, jelikož by to jinak nedávalo smysl už vůbec.
Ještě vím, že tam bylo, ještě před tím prstýnkem:
"No tak nějaká panenská krev by mohla stačit."
"Ehm, no víš, Peine, díky Jiraiyaovi už není ani novorozené dítě panna."
"Bereme i chlapeckou."
"Jiraiya je bohužel i na kluky."
"Upřímnou soustrast."
"Děkuji."
No tak alespoň můžete vidět, jak pracuje můj mozek v noci.
Arigatō ya Sayōnara

Básnička k narozeninám

6. srpna 2011 v 20:43 | Lului
No, můj kamarád bude mít asi za týden narozeniny a tak jsem mu vymyslela básničku. A jelikož nevím, jestli je alespoň trochu pěkná, byla bych velice vděčná, kdyby mi ji někdo okomentoval...

Dneska narozeniny máš,
kupu dárků dostáváš.
I já ti něco dám,
avšak nic moc to není.
Nenavštívila jsem krám,
je to jen tato básnička všední,
a má vroucné přání.
Nechť jsou na tebe lidé milejší,
a život ať je k tobě co nejhodnější.

Záporák klaďasem, aneb složitá osobnost

15. července 2011 v 19:36 | Lului
A tady jsou další mé kecy. Čtení na vlastní nebezpečí.


V mnoha knihách, filmech, mangách a animech se setkáváme s postavami, které jsou záporné, avšak zdání občas klame. Skvělým příkladem je třeba Severus Snape z Harryho Pottera, zezačátku to vypadá, že Harryho nenávidí z hlouby duše, no to možná je pravda, ale přesto mu po celou dobu pomáhá. Takže záporák? Ne, myslím, že by měl být zařazený do klaďasů. Ale co náš klaďas Harry? Ten debílek mu to akorát znepříjemňoval a mluvil o věcech, o kterých neměl ani šajnu. Nebo Itachi Uchiha z Naruta. Vyvraždil celý svůj klan a vesnici, až na svého mladšího bratra, a na konec, i když ho mohl zabít, v sebeobraně, raději se nechal zabít a ještě mu pomohl. Takže, opravdu můžeme říct, že byl zápornou postavou? Moje odpověď je znovu ne. Ačkoli nebyl kladnou postavou, nebyl ani úplně zápornou.

Duše hříšníků

11. července 2011 v 14:23 | Lului
Mají průsvitná těla,
a kolem nich je zima.
Obejmout jsem je hrozně moc chtěla,
ale oni se jen dívají chladnýma očima.
Jen bolest ve svém srdci cítí,
jejich nářky jsou jako vlčí vití.
Jejich dveře do nebe budou zapečetěny,
dokud jejich hříchy nebudou odpuštěny.

Úsměv na tváři a bolest v srdci

7. července 2011 v 13:21 | Lului
Nesnáším tvůj falešný úsměv,
nesnáším, jak skrýváš svůj hněv.
V tvých očích často vidím bolest,
avšak používáš úsměv jako lest.
Brečíš, jen když se nikdo nedívá,
vědomí toho mě často mučívá.
Proč se usmíváš, když chceš brečet,
proč mlčíš, když chceš bolestí ječet?
Dvě zcela rozdílné tváře máš,
s jednou brečíš a s další se usmíváš.

Růže a Bříza

30. června 2011 v 10:07 | Lului
Proč mají růže trny? Aby ochránily to co je jim drahé.

Na louce ve stínu milované břízky,
kvetla něžná růžička bledá.

Teď už ale z břízy zbyly jen třísky,
od té doby žádná růže nektar nedá.

Růže a Kopretina

30. června 2011 v 9:56 | Lului
Na louce bělavých květů,
růže osamoceně kvetla.
Nejkrásnější ze všech světů,
dívka si tam věneček pletla.

V tom si všimla růžičky krásné,
utrhnout ji byl její záměr, to je jasné.
Avšak o její trny se poranila,
a bolestí několik slz uronila.

A proto dívka na krásu růží zanevřela,
jednoduchosti kopretin dveře otevřela.

Lék

25. června 2011 v 17:09 | Lului
Každé ráno, když slunce svítá jako bys požil prudký jed?
Avšak ani při setmění nedostane se ti protilátky?
Každým dnem doufáš ve vysvobození?
Lékař tvrdí, že jsi zdravý, avšak stále tě pýchá u srdce?
Čekáš-li na prince na bílém koni či na rytíře v zářivé zbroji, budeš čekat déle, nežli trvá věčnost.
Nehleď stále k horizontu a nevyhlížej šlechtice, když se ohlédneš, uvidíš svůj lék.
Protože láska je lékem na bolest u srdce a nejvíce lásky přichází od přátel a rodiny.
Tyto lidi ovšem ne vždy bereme v potaz, když je nám úzko a potřebujeme obejmout.

Smrt

25. června 2011 v 15:59 | Lului
Trošku jsem něco pozměnila v jiné básničce a něco málo přidala a vznikla další depresivní básnička

S úsměvem na tváři odcházíš,
i když víš, že se už nevrátíš
A v srdci mém díra bolestná zeje,
a však tvůj výraz beze změny je.

Miluji tě moc,
takže než skončí noc.
Vezu provaz či nůž,
neucítím bolest už.

Nač modlit se k bohu,
když jít k němu mohu.
Nač stále se bát,
když můžu se smát.

Teď jsme tam, kam živí nemohou,
pouze mrtví se sem přes řeku dostanou.
A však trest mě nemine,
už nikdy se neuvidíme.
 
 

Reklama


Cesta do pekla je dlážděna těmi nejlepšími úmysly.