ANI VĚČNOST NETRVÁ VĚČNĚ...
Na pergamenu ohmataném,
úhledné písmo modře se třpytí.
Mrtvolně bledý básník,
ve stínu modré růže píše.

Co víc chtít po pomateném,
jehož hudbou je vlčí vytí.
V bílých rukou zápisník,
na temi od vína číše.

Dny a noci bez něho

9. srpna 2014 v 21:44 | Lului |  Moje menší výtvory
Eh, jop, dlouho jsem tu sem nic nenapsala, tak alespoň nějakou básničku... Trochu moc slaďárna, ale co se dá dělat...


Jako prapodivné sny,
připadají mi ty dny,
kdy v náruči tě nesvírám,
o samotě oči zavírám.

Chladná objetí přikrývek,
a noc jak z hororu úryvek.
A tak žalostná a chmurná,
jsou potom moje rána.

Že ani sluneční záře,
nevymaže mi z tváře,
ten děsu plný pohled,
když nejsi na dohled.

A v srdci tíží mě prapodivný strach,
že celé ty dny to byl jen lákavý sen,
že neprožili jsme spolu jediný den,
a vše co nyní nejdražší mi je,
ve vteřině obrátí se v šedý prach,
jež první přeháňka smyje.

A tak se vzlykem slabým, co prach nezvíří,
přeji ti dobrou noc, můj démonický rytíři.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Cesta do pekla je dlážděna těmi nejlepšími úmysly.