Tak jsem tak civěla na zelený puntík u jména své Lásky a tohle se vynořilo...
Láska, pocit z hůry,
jako svíčky plamen.
A každý, jako můry,
je do něj mámen.
A stejně tak se poté spálí,
pak na moment se vzdálí.
Však vždy se vrátí,
pro pocit zahřátí.
I přes tu bolest a slzy,
co snad změní se brzy.
Probdím pro tě noc,
to jest lásky moc.
jako svíčky plamen.
A každý, jako můry,
je do něj mámen.
A stejně tak se poté spálí,
pak na moment se vzdálí.
Však vždy se vrátí,
pro pocit zahřátí.
I přes tu bolest a slzy,
co snad změní se brzy.
Probdím pro tě noc,
to jest lásky moc.










