ANI VĚČNOST NETRVÁ VĚČNĚ...
Na pergamenu ohmataném,
úhledné písmo modře se třpytí.
Mrtvolně bledý básník,
ve stínu modré růže píše.

Co víc chtít po pomateném,
jehož hudbou je vlčí vytí.
V bílých rukou zápisník,
na temi od vína číše.

Noc bestií

6. května 2013 v 0:16 | Lului |  Moje menší výtvory
Už je to dlouho, co jsem napsala nějakou básničku a navíc jsem už (na mě) dlouho řešila roztomilý šatičky a hledala obrázky maid-oblečků... Sice to miluju, ale má temnější stránka je už unavená, takže proto vznikla tato básnička.


Pomalu, ale jistě, se stmívá,
v jezeře nymfa sladce zpívá.
Písní čas večer si krátí,
než tělo něčí vodu zčeří.
To už však jezero nevrátí,
stane se jezera večeří.

Všude tma, noc již padla,
víly dávají se do divadla.
Tančí na paloučku,
vybízí tě sladce k tanci.
Našlapují polehoučku,
po přijetí nemáš šanci.

Zvon již půlnoc odbíjí,
v lese někoho zabíjí.
To vlkodlak se v noci krmí,
v tom lese se i ty schováváš.
Tam ne! Tam je útes strmý!
Pozdě, jsi v pasti, prohráváš.

Hodina mezi psem a vlkem,
tráva se leskne vlhkem.
Kočičí oči na tě ze tmy zírají,
lesknou se a ukazují se jen tobě.
Šelma dech svůj chvíli tají,
zasyčí, a pak jen ticho v hrobě.

A pak konečně je ráno,
přesně jak bylo přáno.
Avšak bestie se na lidi změní,
z tohoto hororu útěku není.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Cesta do pekla je dlážděna těmi nejlepšími úmysly.