ANI VĚČNOST NETRVÁ VĚČNĚ...
Na pergamenu ohmataném,
úhledné písmo modře se třpytí.
Mrtvolně bledý básník,
ve stínu modré růže píše.

Co víc chtít po pomateném,
jehož hudbou je vlčí vytí.
V bílých rukou zápisník,
na temi od vína číše.

Láska na věčnost

12. ledna 2013 v 14:52 | Lului |  Moje menší výtvory
Uf, pololetí na střední, takže musím zabrat ve škole, abych nedostala nehezké známky. =/ Příští týden píšeme samý pololetky a tak podobně, takže se musím učit, ačkoli jsem se nikdy v životě neučila. Takže jsem si chtěla teď trochu odpočinout a jelikož jsem se učila Češtinu - Literaturu, rozhodla jsem se napsat básničku (nejdřív jsem chtěla dál psát nově rozepsanou fanfikci, ale řekla jsem si, že u toho bych skejsla na moc dlouhou dobu). =D


Lidé, stvoření to lživá,
proto miluji ta neživá.
Stvoření dávno mrtvé,
které ti věnuje celé své srdce.
A za to chce jen to tvé,
chtít ho dát démonu či smrtce?
Jít s láskou do pekla či říše mrtvých,
tak jako tak, bude to místo plné známých.
Otočit se zády ke lžím,
navěky zapomenou bolest.
Se zavřenýma očima ležím,
a vím, že je to jen lest.

Ani tak však nepřestávám snít,
vždyť jednou tohle můžu mít.
Jednou se mi mé tužby splní,
a já budu s lichem mrtvým.
Každý jedno černé křídlo,
pak budeme konečně úplní.
Stane se tak, já to vím,
pak by i mé tělo procitlo.
Z věčného spánku by mě probudil,
úsměv na mé tváři by tím vyloudil.
Pak byla bych na věky jen s ním,
to je budoucnost, o které sním.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Cesta do pekla je dlážděna těmi nejlepšími úmysly.