Už jsem tu dlouho nebyla a tak jsem si řekla, že bych sem mohla přidat alespoň krátkou básničku.
Ranní mrazík dech k nepoznání mění,
sluneční paprsky už neruší noční snění.
A v lese vánek chladný k zemi snáší,
co při měsíčku utrhl mrazík noční.
Pomalu se léto loučí se zemí naší,
Něžně tančí, střídají se období roční.
To podzim tu je,
listy duhu maluje.










