ANI VĚČNOST NETRVÁ VĚČNĚ...
Na pergamenu ohmataném,
úhledné písmo modře se třpytí.
Mrtvolně bledý básník,
ve stínu modré růže píše.

Co víc chtít po pomateném,
jehož hudbou je vlčí vytí.
V bílých rukou zápisník,
na temi od vína číše.

(HP) Mina Ran-Část 8.

3. července 2012 v 22:52 | Lului |  Mina Ran - Half Prince FF

Fanfikce na: Half Prince
Žánr: Hlavně komedie, romantika a jak jsem slíbila, v této části je kratší shounen-ai scéna =D
Věková hranice: tákže, jelikož je v této části shounen-ai scéna, tak bych řekla 12+? není tam nic vážného (nic vážného neumím =D)


Gui chvíli váhal, jestli to má nebo nemá udělat, ale nakonec se rozhodl, že ano. Vzal papír a napsal na něj, že dnešní hodina literatury odpadá. Ještě než vůbec přišli první žáci, přidělal ho na dveře učebny a šel do svého kabinetu. Nastavil si budík a přihlásil se do SL.
Přišlo mu zvláštní, že tam je jen pár lidí a snad nikoho z nich neznal. Rozhodl se projít se po městě. Nakonec jej to však unavovalo a tak si lehl do trávy.

***

Princovi netrvalo moc času, než našel první hospodu, do které by se mohl zašít. K jeho překvapení a zároveň radosti byla naprosto prázdná, pouze dvě NPC tam postávali u pultu. Okamžitě si objednal nějaký alkohol, který vybral pomocí "ententýky".
Alkohol byl zřejmě dost silný, nebo snad byl Princ v tak mizerném stavu, že se opil rychleji, nebo toho prostě vypil až moc a moc rychle. Za nedlouho byl totiž úplně mimo smysly. Mohl být rád, že v hospodě opravdu nikdo nebyl.
Princ se otočil na NPC. "Hale, kámo, no, ty tam, nooo, řekni, mám mu to říct?" na chvíli se odmlčel. "Tak slyšíš mě? Bačkoro! Až přijdu do školy tak za ním zajdu, podívám se mu do očí a řeknu: "Nejsi gay!" a pak ho políbím." Náhle se začal smát, představoval si totiž Guiův výraz, kdyby to udělal.
Nakonec se zvedl, hodil po NPC hrst peněz a začal utíkat, jako o život, jelikož si nebyl jistý, jestli ty peníze stačily. Vzhledem k tomu, že za ním NPC nevyběhl, tak asi ano. Pak se vydal tam, kam ho nesly nohy.

***

Gui se začal pomalu probouzet, zdálo se mu, jakoby na sobě cítil nějakou tíhu. Otevřel oči a spatřil Prince, který na něm seděl.
"Vaše výsosti?"
Opatrně se posadil, tak aby z něho Princ nespadl. Takhle z blízka si všiml, že je Princ nějaký zarudlý, jeho oblečení odhalovalo větší část hrudi, než obvykle.
"Guii." zašeptal a naklonil se k němu blíže.
"Prin-?" Princ jej však umlčel polibkem, ze kterého šlo cítit, že pil velké množství alkoholu.
Gui se ho chvíli snažil od sebe odtrhnout, věděl, že by se takhle Princ nechoval, kdyby nebyl opilý, ale nakonec se podvolil a přitáhl si ho blíž k sobě. Po chvíli se od něho odtrhl, aby se oba dva mohli nadechnout. Princ si jej však hned zase za vlasy přitáhl zpět a znovu spojil jejich rty v polibku. Gui čekal na jakékoli známky agrese, či dominance z Princovy strany, ale když nic takového nepřišlo, zkusmo jej začal tlačit k zemi. Ačkoli byl nyní Princ v naprosto submisivní poloze, nezdálo se, že by mu to nějak vadilo. Gui se znovu oddálil a sledoval Princovu tvář, která byla ještě červenější, než před tím. Nyní to byl Princ, kdo ležel a Gui se rozhodl zaujmout pozici na čtyřech. Lokty měl opřené vedle jeho ramen a koleno z každé strany jeho pasu. Oba dva už zrychleně dýchali.
Gui už se chtěl znovu sehnout k Princovi a políbit ho, když v tom ucítil Princův prst na svém spodním rtu. Ten poté Princ stáhl a přejel si jím po krku. Gui se sehnul nejprve k jeho uchu.
"Doufám, že si to nebudete pamatovat, jinak se můžu rozloučit se svým levlem." zašeptal mu do ucha. Princ se pod ním trochu zachvěl. Gui se konečně přiblížil na tolik, aby se jeho rty dotýkaly Princova krku. Nejprve se dotýkal jen zlehka, potom začal svými rty tlačit více. Nejdřív neznatelně, ale poté zcela bez zábran začal přidávat jazyk a potom i zuby. Neodolal a přisál své rty dostatečně silně, že vytvořily červený flíček na bledé pleti. Cítil Princovy ruce, jak se mu zaplétají do vlasů a přitahují si ho blíž a blíž. Vytvořil další rudý flíček, tentokrát na jeho klíční kosti.

***

Princ prudce otevřel oči, které dosud nechával přivřené. Cítil se, jakoby se probral z transu. Cítil Guiovy polibky na svém krku a jeho vlasy mezi svými prsty. Má jej nechat pokračovat? Nebo jej má ze sebe shodit? Ani jedno z toho mu nepřipadalo zrovna ideální. Nemohl jej nechat pokračovat, ale zároveň nesnesl ani pomyšlení na to, že by jej ze sebe měl sundat. V hlavě mu vyvstala třetí možnost, kterou bez přemýšlení využil, odhlásil se.
Lan se zvedla do sedu. Prohrábla si rukou vlasy a vytřeštěné oči upírala na dveře svého pokoje. Jak mohla dopustit něco takového? Jednoduchá odpověď, byla opilá. Ne, moment, ona nic nedopustila, ona s tím začala, to bylo ještě horší.
"Moment, pokud tam byl Gui, tak…" začala přemýšlet nahlas. "Tak to znamená, že tam někde musel být zbytek třídy." V tom jí začal zvonit budík, takže se přestala těmto myšlenkám věnovat a rychle se šla obléct.

***

Gui se zarazil, když zjistil, že jeho milovaný Princ se odhlásil a on nyní líbá vzduch. Než stačil udělat cokoli jiného, zaslechl něčí vzdálený hlas.
"-Gui Wene! Okamžitě otevři!"
Rychle se odhlásil a šel odemknout a otevřít dveře. "Mami?" zarazil se, než mu došlo, že mu Princ říkal něco o tom, že ho mamka navštíví ve škole.
"No konečně." Okamžitě se mu vrhla kolem krku. "Tolik jsi mi chyběl, drahoušku."
"Mami." poplácal ji po zádech.
"Ups, promiň, někdy zapomínám, že už nejsi malé dítě." Pustila jej z pevného sevření a vřele se na něho usmála. "Pěkně jsi vyrostl." Mrkla na něho jedním okem. Otočila se ke dveřím. "Mino, hodláš trávit mládí na chodbě?" zavolala po chvíli.
"Promiň, zamyslela jsem se a úplně zapomněla na čas." Usmála se nevinně na svého staršího bratra.
"V pohodě, vždyť se vídáme v SL." zasmál se.

***

Mina si zkoumavě prohlížela svého bratra. Možná, že se jí to jen zdálo, což bylo nepravděpodobné, ale vypadal, jako by se něco stalo.
Po celou dobu konverzace jejího bratra a mamky jej jen sledovala, a ačkoli věděla, o čem se baví, nevěnovala jim mnoho ze své pozornosti. Snažila se přijít s rozumným vysvětlením bratrova zvláštního chování. Mamka si zřejmě ničeho nevšimla. Jediné možné vysvětlení, které ji napadlo, bylo, že se stalo něco mezi ním a Princem. Že by mu Princ řekl, že je ve skutečnosti dívka, nebo dokonce, že Princ a Lan jsou jedna a tatáž osoba? Ta nevědomost ji přiváděla k šílenství. Byla zvyklá vydedukovat si odpověď na jakoukoli otázku, která trápila její mysl. V tomhle případě se však neodvažovala vytvářet stoprocentní dedukce, ke kterým by se upínala. Třeba mohl být jen unavený. Ne, to asi ne, ale přesto, nemusí to mít nic společného s Princem. Skousla svůj spodní ret, který nevědomky svírala mezi zuby, silněji až jí začala téct krev. Rychle slízla kapičku krve a začala věnovat větší pozornost rozhovoru, který vedli její nejbližší příbuzní.
"Omlouvám se, ale za chvíli mi začíná hodina, takže budu muset jít." promluvil Gui, ale Mině se moc nezdálo, že by se jednalo o zrovna lítostivý tón, ale ani toho si její mamka ani nevšimla.
"To nevadí, drahoušku, tak zase někdy jindy. Pojď, Mino, nebudeme Guie zdržovat." pobídla ji mamka.
"Um, vadilo by, kdybych tu ještě zůstala?" zeptala se sladkým tónem.
"No, pokud to Guiovi nebude vadit, tak klidně." Otočila se na Guie.
"V pořádku." Usmál se, zřejmě tušil, že s ním chce Mina mluvit o samotě.
"Dobrá, tak zatím zlatíčka moje." s těmito slovy jejich mamka odešla.
Gui se otočil na svou mladší sestru. "Mám jen deset minut, o co jde?" zeptal se rovnou k věci.
"To spíš já bych se měla ptát co je, chováš se divně a nesnaž se tvrdit, že ne." rozhodla se nechodit kolem horké kaše, když nemají čas ji nechat vychladnout.
"Cože…?" začal Gui nechápavým tónem. Mině však bylo jasné, že ten tón jen hraje, sice dobře, ale jen hraje.
"Řekla jsem ti, ať se ani nesnažíš tvrdit, že jsi v pohodě, vím, že nejsi, takže to koukej vyklopit, ať se tvá malá sestřička nemusí strachovat." Mina už nemluvila tím sladkým tónem, který použila k přesvědčení mamky.
"Neřeš to." Gui sklopil zrak.
"Takže s tím má co dočinění Princ." řekla téměř vítězoslavně.
"Má a co s tím uděláš?" zeptal se pro něj nezvykle monotónním hlasem.
"Pověz mi, co se stalo." začala konečně mluvit starostlivým tónem, který seděl k tomu, co cítila.
"No,…" Gui náhle zčervenal.
"Brácha…? Její hlas se vytratil.
"Říkal jsem, abys to neřešila." zašeptal.
"Do-dobře, nebudu to řešit." I sama Mina lehce zčervenala, když pochopila, co se nejspíš stalo.
"Už musím na hodinu." Pohladil ji po vlasech. "Ale děkuji."
Mina přikývla a usmála se. "Kdykoli, bráško."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Cesta do pekla je dlážděna těmi nejlepšími úmysly.