ANI VĚČNOST NETRVÁ VĚČNĚ...
Na pergamenu ohmataném,
úhledné písmo modře se třpytí.
Mrtvolně bledý básník,
ve stínu modré růže píše.

Co víc chtít po pomateném,
jehož hudbou je vlčí vytí.
V bílých rukou zápisník,
na temi od vína číše.

(HP) Mina Ran-Část 2.

21. února 2012 v 15:23 | Lului |  Mina Ran - Half Prince FF
Fanfikce na: Half Prince
Žánr: Hlavně komedie [možná tam bude nějaká akce, romantika a možná (opravdu jen možná a pokud ano, tak asi hodně daleko) tam bude i nějaká shounen-ai/yaoi//shoujo-ai/yuri scéna] =D
Věková hranice: No, tak zatím opravdu žádná =D

Ze hry ji vytáhl budík.
Zvedla se z postele, přičemž její protahování bylo doprovázeno zívnutím. Převlékla se, nasnídala a vyšla do školy. Ve škole se nudila a povídala s Cho, po škole následovala hodina až tři hodiny čtení a potom šla zase hrát. Takhle se to opakovalo několik dní. Zvyšování úrovně jí šlo velmi dobře, jelikož snadno určila slabé místo jejích protivníků. Cho po dvou dnech vzdala jakoukoli pomoc a jen se na ni dívala a povídala si s ní.

"Dneska je ten koncert." téměř zařvala Cho.
"A ty jsi zřejmě stráááášně natěšená." Ani nezvedla oči od knihy, kterou četla.
"Jo!" Cho to zřejmě nevyvedlo z míry, už na to byla po roku a půl zvyklá. "Po kolikátý už tuhle čteš?" zeptala se Cho s pohledem upřeným na povědomou knihu v Mininých rukách.
"Asi po sedmý. Proč?"
"A proč si nepřečteš něco jinýho?" ignorovala Mininu otázku.
"To, co bych si ráda přečetla je pod zámkem." Povzdychla si a dál se věnovala černým písmenům na zašedlých stránkách.
"Já věděla, že nejsi takovej suchar, ale klid, to je v pubertě naprosto normální."
Mina se zasmála. "Nemyslím takovýhle knížky. Chtěla bych si přečíst bráchovy učebnice, co tam nechal, ale jsou zamčené v prosklené knihovně." Ušklíbla se.
"Jaj, tak to prostě rozbij a pak řekni, že to byla nehoda."
"To se mi nechce, ten klíč tam někde je, jen ho musím najít."
Cho se na ni nevěřícně dívala. "Ty ho nedokážeš najít? Ty?"
Mina se na ni téměř vražedně podívala. "Jo."
"To chce oslavu."
"Ha, ha, ha, vážně vtipný." Vrátila svou pozornost knize.
"Ale no tak, si dělám srandu."
Mina se usmála. "Já vím."
"Ty mrcho, ty jsi mě normálně…"
"Slečno Cho, zdržte se komentářů, které se netýkají hodiny."
Cho se zadívala k tabuli, před kterou už nějakou dobu stál profesor. "Omlouvám se."
Profesor se vrátil ke svému výkladu. Mina se usmála a jen stěží zadržovala svůj smích.

***

"Ségra, udělej mi večeři!"
"Zdechni hlady, pitomče!"
"Prosíííím, vážně umírám hlady."
Lan se ušklíbla. "Tak si něco udělej!"
"Prosím, sestřičko, nebo se Gui dozví, kdo jsi."
"Ty jeden vyděrači!"
"Díky, jsi zlatá."
Lan se dobelhala do kuchyně a připravila jim oběma večeři. Po večeři následovala hygiena a následně připojení do SL.
"Princi, vaše výsosti!" ozval se velmi dobře známý hlas. "Dnes jste ještě krásně-" Princ jej umlčel pěstí přímo do tváře.
Gui se zvedl ze země, kam jej rána do obličeje dostala, a setrvával ve svém usmívání. Princ si povzdychl a i s Guiem za zády se vydal za YuLian a Lolidragon, aby se mohl převléci na dnešní koncert. Hned jak se převlékl, zalitoval, že se dnes připojil. Ale nehodlal riskovat, přeci jen nevěřil, že by jej při dalším přihlášení YuLian nechala na stejné úrovni delší čas, než je potřeba na vyvolání nějakého kouzla.

***

"Pojď, rychle, za chvíli to začne."
"No jo, no jo, už běžím."
"Dámy…a pánové." dodala dívka, když si všimla, několika mužů v hledišti. "Vítejte na našem koncertě…" Nejspíš po tom ještě něco říkala, ale přes řev fanynek, na pódium totiž vyšlo několik lidí, ji nebylo vůbec slyšet.
"To je Princ, FairSky, IcePhoenix, Wicked a Gui." Ukazovala Cho postupně na všechny členy.
"Čekala jsem, že Princ bude hezčí, podle toho, jak všichni šílí."
"Já osobně mám nejraději Wickeda," zasnila se Cho.
Subete se ještě zadívala na pódium, než koncert začal. Nejprve hrály pouze ty dívky, hrály nějaký rock a Princ zpíval. Po několika písničkách se dívky vyměnily s Wickedem a Guiem a ti začali hrát pomalejší muziku. Všichni posluchači byli jejich hraním a Princovým zpíváním naprosto poblouzněni, tedy až na Subete, která zalitovala, že s Cho na ten koncert vůbec šla.
Po koncertu následovala autogramiáda.

***

"Mě snad upadne ruka." zanaříkal Princ, když další z dívek odcházela.
Ostatní členové se na něj podívali a souhlasně přikývli.
Jejich ochranka už odvedla několik fanoušků a fanynek, kteří se dožadovali více než jen podpisu.

***

Subete s Cho se postavily do řady, aby Cho mohla dostat podpis Wickeda a Prince. Subete vedle ní postávala s knihou v ruce a svému okolí nevěnovala příliš pozornosti.
"Nějaké věnování?" ozval se hlas jednoho z členů skupiny.
"A-ano, pane profesore, pro Peo, prosím."
Subete se zadívala jejich směrem, její pozornost upoutalo oslovení, které dívka použila. Za stolem uviděla dlouhovlasého muže, jehož fialové vlasy byly dost výrazné. Podle toho, co jí před tím Cho říkala, to byl Gui. Ještě chvíli si jej prohlížela a nakonec usoudila, že si své podezření potvrdí či vyvrátí až po autogramiádě.
"Děkuji." uslyšela Choin hlas.
Subete si povzdychla. "Konečně, už můžeme jít?" Stačil jí jeden pohled a pochopila, že ne. "No jo." pronesla spíš už pro sebe a dál se věnovala četbě.
Cho se ji sice snažila odtáhnout trénovat, ale Subete stejně čekala před hradem.

***

"Konečně klid." promluvil Princ, když byli kousek od hradu.
"Jo." přitakal Wicked.
"Budu rád, když mi ta ruka neupadne." přidal se ke stěžování Gui.
"Guii?" ozval se dívčí hlas.
Gui polekaně vykřikl a začal utíkat.
"Profesore Ming Gui Wene!"
"Uf, to jsi ty, Lu Jing, promiň, co potřebuješ?" uklidnil se Gui.
"Ten úkol byl až na úterý, ne na pondělí, že ano?"
"Co? Jo, ano, až na úterý." ujistil ji Gui.
"Děkuji. A ten koncert se vám opravdu povedl." Usmála se nakonec na všechny přítomné a odešla.

***

Subete zbystřila, když uslyšela až moc dobře známé jméno. "Takže to je on. Asi mu trošku potrápím mozek za ten záznamník." Usmála se a počkala, až dojdou k hradu.
"Já ti říkám, ještě jeden koncert a mě z toho šibne." promluvila FairSky.
"To mi povídej, myslím, že jsem z toho křiku ohluchla." odpověděla jí druhá dívka.
Subete se zhluboka nadechla a vydechla. Znovu se pousmála nad svým plánem. "Gui-Gui!" zavřískala a skočila na nic nechápajícího Guie. "Tolik jsi mi chyběl!"
Gui se na ni téměř vyděšeně díval.
Princ se ušklíbl. "Zase nějaká hráčka co jsi svedl?" Zasmál se a obě dvě postavy válející se na zemi pozoroval.
Gui se trochu vzpamatoval a snažil se sundat ze sebe usmívající se dívku. "My se známe?" zeptal se opatrně.
Subete se zatvářila naoko uraženě. "No to teda známe a už je to nějakou dobu! Doufám, že si jenom děláš srandu, protože jestli ne, tak si mě nepřej!"
Po těchto slovech se Gui zatvářil vystrašeně. "Omlouvám se, ale opravdu nevím, kdo jste."
Subete se zatvářila naštvaně. "Hm, no, to je jedno, stejně jsem se chtěla zeptat jen na jednu věc."
"Ano?"
Subete se zhluboka nadechla. "Kam jsi sakra schoval klíč od knihovny?"
"Cože?"
"Nedělej blbýho, chci si přečíst knížky z té prosklené knihovny, ale ty jsi někam schoval klíč."
Gui se zatvářil nechápavě, potom překvapeně a nakonec naštvaně. Převalil se na nyní již chechtající se Subete a začal ji naoko škrtit. "Ty jedna mrňavá! Za tohle zaplatíš!"
Ostatní se na ně nechápavě dívali. "Co se děje? Tak znáš ji nebo ne?"
"Jo znám."
Subete na Guie vyplázla jazyk. "Ale nemůžeš tvrdit, že jsem lhala."
Gui se na chvíli zarazil. "No jo, to je pravda, nelhala jsi." Zvedl se z ní a pomohl jí také vstát. "A čím jsem si takovéhle chování zasloužil?"
Dívka se na něho zlostně podívala. "Hezky jsem si pokecala s tvým záznamníkem!"
"Um, potřebovala jsi něco důležitého?"
"Potřebovala jsem se jen zbavit hromady sladkého, ale klid, nakonec jsem to dala sousedce."
"Dobře, sice si nejsem jistý, jestli tě to omlouvá, ale budiž."
Princ na sebe upozornil kašláním, načež se na něho Gui okamžitě obrátil. "A kdo to tedy je?" Jeho otázku doprovázela rána do Guiovy hlavy.
"Héj! Nic neudělal, tak ho nemlať a už vůbec ne do hlavy!" vyštěkla na něho Subete.
Všichni včetně Guie se na ni nechápavě zadívali. Pro ně to bylo naprosto běžné.
"Omlouvám se, toto je moje…" začal Gui.
"Sestra." doplnila jej Subete.
"Sestra? Nevěděl jsem, že máš sestru. Nikdy jsem tě s ní neviděl." Princ si zacpal pusu, zřejmě řekl něco, co nechtěl.
Gui to přešel jen podezíravým pohledem. "No já jsem…" začal vysvětlovat.
"…se před třemi či čtyřmi roky přestěhoval." znovu jej Subete doplnila.
"Třemi a půl." opravil ji Gui.
V tu chvíli dorazil zbytek Zvláštního Komanda.
"Kde se sakra flákáte?" zvolala jedna z přicházejících dívek, ta samá, co uváděla ten koncert.
"Za to můžu já, Lolidragon." ozval se Gui. "Potkal jsem…"
"Jé, ta je roztomilá." přehlušila jej další dívka a objala Subete.
"Potkal jsi koho?" zeptal se muž/vlk.
"Svojí sestru." vítězoslavně se usmál, když to stihl doříct bez toho, aby jej sestra, která byla nyní lehce dušena, doplnila.
"Sestru?" zadívali se na něho ti, co tam teprve v tuto chvíli došli.
Dívka konečně Subete pustila.
"Jo." přitakala Subete a usmála se.
Gui se zhluboka nadechl a začal je představovat. "Jeho výsost Princ, Wolf a jeho manželka YuLian, Lolidragon, Doll, FairSky, IcePheonix a Wicked." Poslední jméno téměř zavrčel.
"Těší mě, já jsem Subete."
Doll se na ni zářivě usmála a znovu ji objala, přičemž cosi zamumlala, co znělo jako "roztomilá".
Subete se usmála. "Už jsem se bála, že tu budu nejmladší, ačkoli k tomu nemám daleko."
Doll se na ni usmála. "Doll je zaručeně o hodně mladší."
"O tolik zase ne." Usmála se na ni Subete.
"Ale Doll je…"
"Ano, dvanáct, já vím."
Všichni se na ni zmateně dívali. "Jak?" Promluvili všichni naráz.
"Držení těla a výběr slov."
Několika přítomným spadla spodní čelist. "Sestra má výborné dedukční schopnosti." vysvětlil Gui.
"Tobě může být tak 17, ne?" zeptal se Princ.
Subete se usmála. "Podle čeho soudíš?"
"Jen odhaduji."
"Tak odhaduješ špatně." Zasmála se Subete.
"Teď jí bylo třináct." sdělil jim Gui.
"Nevypadáš na to." prohodil Wolf.
"To neslyším poprvé."
Gui sebou najednou lehce trhl a otočil se na Subete. "Doufám, že takhle se oblékáš jenom tady!"
Subete se zadívala na své šaty. Měla na sobě krátké černé šaty s rozšířenou sukní, krajkami, mašličkami a jednou velkou modrou mašlí kolem pasu. "Jo."
"To máš jediný štěstí!"
"Pořád se chováš jako malé dítě."
"A ty se stále chováš jako dospělá."
"No jo, hale, já za chvíli budu končit, takže mi koukej vyklopit, kam jsi dal ten klíč!"
"Dobře, dal jsem ho tam, kam slunce nesvítí."
"Tys ho dal do futer?"
"Jak jsi to tak lehce uhodla?" Subete se na něho usmála. "Že se vůbec ptám. Jo, dal jsem ho do futer."
"Díky, máš to u mě." Otočila se na ostatní. "Těšilo mě, ráda vás znovu někdy uvidím."
"Doll tě taky ráda uvidí."
Subete se usmála a zmizela.

***

"Tvoje ségra je divná. To je taková už od mala?"
"Jo je." Zasmál se při vzpomínce na dětství.
"Co je tak vtipného?"
"Jen jsem si na něco vzpomněl. Půjdeme, už se vážně chci převléci."
"Jo, jasně, taky už to ze sebe chci shodit."
"S tím vám milerád pomo-"
Princ jej znovu umlčel ranou do obličeje.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Cesta do pekla je dlážděna těmi nejlepšími úmysly.