ANI VĚČNOST NETRVÁ VĚČNĚ...
Na pergamenu ohmataném,
úhledné písmo modře se třpytí.
Mrtvolně bledý básník,
ve stínu modré růže píše.

Co víc chtít po pomateném,
jehož hudbou je vlčí vytí.
V bílých rukou zápisník,
na temi od vína číše.

Vzduch

12. prosince 2011 v 16:17 | Lului |  Moje menší výtvory
Tahle básnička je na téma VZDUCH, jelikož je to kolej do které patřím na jedné internetové škole. Tak doufám, že se vám bude líbit. Já osobně jsem s ní celkem spokojená =*

Když vítr venku silně fouká, my jsme rádi,
jsme totiž ve svém živlu, jako rybka v kádi.
my jsme VZDUCH, bez nás by vše zemřelo,
nemohlo by být na světě takhle veselo.
I v životodárné vodě by bez kyslíku bylo pusto,
kyslík nenahradíte, i když budete pátrat let sto.
Vzduch je srdeční záležitostí naší,
je součástí všech lidských duší.
Písek slzami vyplavujeme z očí,
každou jiskru hasíme, jen co na nás skočí.
Ale vzduch sice vydechneme,
ale vždy jej znovu vdechneme.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Cesta do pekla je dlážděna těmi nejlepšími úmysly.