Chodí kolem a cení své zuby,
je jako mrak, jenž nám slunce zakrývá.
Ona je jen znamením záhuby,
a své dlouhé drápy do našich srdcí zarývá.
Skrývám se před jejím zlověstným úsměvem,
svůj strach prozdradím prudkým záchvěvem.
Zavírám oči a doufám,
podívat se, si netroufám.
Snad nemáš tu moc,
najít mě ani tuto noc.
Stále se tě bojím, Noční Můro,
ty, z mých snů, strašidelná stvůro.










