ANI VĚČNOST NETRVÁ VĚČNĚ...
Na pergamenu ohmataném,
úhledné písmo modře se třpytí.
Mrtvolně bledý básník,
ve stínu modré růže píše.

Co víc chtít po pomateném,
jehož hudbou je vlčí vytí.
V bílých rukou zápisník,
na temi od vína číše.

Kočičí láska

28. srpna 2011 v 11:32 | Lului |  Moje menší výtvory
Zase jsem se trochu nudila a toto je výsledek =D

Já mám srdce z ledu,
ona vláčné jako z medu.
Avšak i její ztvrdne na kámen,
nezažehne-li někdo lásky plamen.

Sice já jsem možná nevrlá,
ona naopak děsně přítulná.
Ona možná krásně vrní,
avšak strašná zlost je v ní.

Pamatuj, že je to kočka toulavá,
a štěstěna je strašně vrtkavá.
Až ukáže ti svá záda, vrátíš se zpět,
budeš bolestné žalozpěvy zase pět.

Zase se podíváš do mých očí žlutých,
jež jsou znamením koček moudrých.
Uklidním tě vrněním do ucha,
a syčením zastraším padoucha.

Máš mě už od malička,
mám tě ráda, tvá kočička.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Cesta do pekla je dlážděna těmi nejlepšími úmysly.