Nesnáším tvůj falešný úsměv,
nesnáším, jak skrýváš svůj hněv.
V tvých očích často vidím bolest,
avšak používáš úsměv jako lest.
Brečíš, jen když se nikdo nedívá,
vědomí toho mě často mučívá.
Proč se usmíváš, když chceš brečet,
proč mlčíš, když chceš bolestí ječet?
Dvě zcela rozdílné tváře máš,
s jednou brečíš a s další se usmíváš.











Překásná a pravdivá báseň.
Bohužel, je přetvářka nemocí 21.století.
:((