ANI VĚČNOST NETRVÁ VĚČNĚ...
Na pergamenu ohmataném,
úhledné písmo modře se třpytí.
Mrtvolně bledý básník,
ve stínu modré růže píše.

Co víc chtít po pomateném,
jehož hudbou je vlčí vytí.
V bílých rukou zápisník,
na temi od vína číše.

R&B Kapitola první

14. července 2011 v 11:25 | Lului |  Růže a Břečťan
Kapitola první-Pavoučí uvítání
O jednom klukovi, Erikovi, po škole kolují řeči, že má nějaké magické schopnosti, neříkám, že to není možné, já sama jsem čarodějnice, ale nejspíš to je jen kvůli jeho vzhledu. Kdo by se nebál asi 195 cm vysokého kluka, který má černé vlasy a oči stejné barvy což tvoří dokonalý kontrast s jeho bledou kůží. Ačkoliv se ho každý bojí, kvůli jeho bojovým schopnostem, není snad žádná dívka, které by se nelíbil.
"Maria, viděla jsi tu nahrávku, co pořídila Anna?"
"Ne, jakou nahrávku?"
"Anna dala do chlapecké převlékárny zapnutou kameru, takže má nahraného Erika i Marka."
Marek je stejně jako Erik, sice o něco méně, ale stále velice krásný, vysoký kluk. Je pravda, že je to jediný kluk, který může alespoň trochu Erikovi konkurovat, ale pouze v kráse, v boji i sportech je slabší než holky.
"Fakt, ukaž." Řekla jsem téměř okamžitě. Možná si budete myslet, že jsem lehce perverzní, ale kdo by se nechtěl podívat na dva krásný polonahý kluky?
"Co máte tak zajímavého holky?" Promluvil Marek.
Až teď mi došlo, že u naší lavice stojí dalších 5 dívek. Než to Liliana stihla vypnout, Marek došel až k nám a kouknul se sám, co je tak zajímavého, že nás na to kouká 7 holek. Když viděl sám sebe, Erika a zbytek kluků polonahé v převlékárně, na chvilku ztuhl. Až když to Liliana vypnula tak se vzpamatoval. "Kde jste to vzaly?" Řekl dost naštvaným tónem. Ani jedna z nás se neměla do řeči, tak to zopakoval, tentokrát dost nahlas aby to slyšel i zbytek třídy.
"Hej, Marku, co se děje, že jsi na ně dneska tak hnusnej." Řekl výsměšným hlasem Erik. Marek byl totiž k nám, holkám, vždycky milí a přívětivý, na rozdíl od Erika.
"Tak se pojď podívat sám." Řekl Marek a potlačoval hněv. Vyrval Lilianě kameru z ruky a znovu spustil video a ukázal to Erikovi. Erikův úšklebek přešel v nečitelný výraz. Marek už chtěl něco říct, ale pusu zase zavřel, když si všiml, že Erik se rozesmál.
"Kvůli tomu se tak vztekáš? To bych od tebe nečekal, místo toho aby, jsi byl rád, že si tě dívky taky všímají a zřejmě jim připadáš atraktivní, tak se vztekáš." Zastavil video a vrátil kameru Lilianě. Otočila jsem se na Lilianu s vykulenýma očima a zjistila, že má tentýž výraz.
"Co to sakra bylo?" Řekly jsme nastejno. Čekala jsem, že, když Marka to naštvalo, tak že Erik bude zuřit, ale takováhle reakce? To snad není ani Erik.
"Maria, mohla bys odpovědět na mou otázku?"
"He? Omlouvám se, nedávala jsem pozor, mohla byste mi ji prosím zopakovat?"
"Když tě má hodina nudí, můžeš jít na chodbu, až uznáš mou hodinu za nenudnou, vrať se."
Ani nevím jaká je hodina, zajímalo by mě, jak dlouho jsem byla v tom šoku.
"Co tu děláš, šprtko?" Za mnou se ozval známý chladný hlas. Erika zřejmě vyhodila na chodbu taky. "Na něco jsem se tě ptal, tak mi laskavě odpověz."
"J-já, nedávala jsem pozor."
"Ty abys nedávala pozor, to je konec světa?"
"A ty abys něco přešel jen tak s úsměvem, to je spíš důkaz konce světa."
"Jako kdybych něco takovýho udělal." Otočila jsem se a zjistila, že se směje.
"Co jsi udělal nebo udělat chceš?" Řekla jsem a v mém hlase byl slyšet strach. Nic neřekl, jen se stále smál.
"Maria, viděla jsi už našeho nového učitele na tělák? Je fakt pěkný a mladej. To je snad poprvé co se těším na tělocvik."
"Hm."
"Co je? Stalo se něco? Jsi nějaká skleslá."
"Hm, jen jsem trochu mimo. Co máme teď za hodinu?"
"Tělocvik." Řekla nadšeným hlasem a uchechtla se.
"Eriku, kde jsi byl o této přestávce? Někdo tě viděl v dívčí převlékárně. Máš jediný štěstí, že tam bylo prázdno."
"Omlouvám se."
"Tak mazej do své převlékárny, hodina za chvíli začne."
"Jistě."
"Viděla jsi ten nový plakát?"
"Myslíš toho zpěváka? Ten je fakt úžasný."
"Áááá." Najednou z ničeho nic zařvala jedna holka.
"Co je?" Řeklo nás několik jednohlasně a otočily jsme se na ni. Všechny jsme zařvaly, znovu jednohlasně. Z jednoho rohu totiž vylézali velcí, černí a hnědí pavouci, nejspíše sklípkani. Všechny jsme vyběhly na chodbu, bohužel jen ve spodním prádle. Na chodbě stáli všichni kluci a chechtali se. Otevřela jsem dveře do šatny, ale jediné co tam bylo, byl velký, tedy oproti těm předešlým byl malý, černý pavouk. Když jsem si ho prohlédla pozorněji, zjistila jsem, že jsou na něm zbytky magie. Takže je asi pravda, že Erik umí používat magii. Jen doufám, že tohle mu jako trest bude stačit.
"Konečně po těláku, i když je ten učitel fakt pěkný, myslím, že má rád zpocený holky, proč jinak by nás takhle hnal."
"No jo, každý máme svoje, my zase koukáme na polonahé kluky." Řekla jsem a neubránila se úšklebku.
"Takže je to pravda?"
"Co?"
"Že dokážeš používat magii."
"Možná, proč se ptáš? Jestli chceš, můžu ti zkusit udělat nápoj lásky." Řekl dost výsměšným tónem a ušklíbl se.
"No to vážně nechci a už vůbec ne od tebe."
"Takže?"
"Takže co?"
"No neodpověděla jsi mi, proč ses ptala, nebo spíš, co tě vede k domněnce, že je to pravda?"
"Nedělej ze sebe blbce, ten pavouk byla tvoje práce, nebo ne?" "Líbilo?" Místo odpovědi jsem na něho hodila "vražedný" pohled. To ho zřejmě pobavilo, protože se rozesmál. "Na místa. Hodina už dávno začala."
"O čem jsi mluvila s Erikem?" Promluvila na mne šeptem Liliana.
"O ničem."
"Hm škoda, celkem by mě to zajímalo." Řekla posmutnělým hlasem.
"Jen jsem se ho ptala na něco o těch pavoucích, tedy pavoukovi." Tiše jsem se rozesmála.
"Co je vtipného, že se směješ, Maria?"
"Jen, že se tu zabýváte tak dlouho jedním příkladem."
"Ano? Tak jaká je správná odpověď?"
"Všechny obrazce mají stejný obsah."
"A můžeš svou odpověď obhájit?"
"Ano, odpověď je taková, protože všechny výseky v obrazcích jsou stejné jako jejich výběžky." Řekla jsem lehce úsečně.
"Ano, můžeš si sednout." Řekla učitelka a v jejím hlase bylo slyšet zklamání z dalšího neúspěchu. Snad každou hodinu se mě snaží načapat, když nedávám pozor, aby mě mohla potrestat.
Uf, konečně poslední hodina, ta matematika byla dnes obzvlášť úmorná."
"No jo no, teď čeština, že?"
"Jo, jo, doufám, že budeme dělat něco normálního."
"Jo, mohli bychom dělat něco individuálního."
"Dneska vám dám 25-30 minut na práci, budete vymýšlet básničky, na libovolné téma. Tak se pusťte do práce."
"Básničky, to bude v pohodě, mohlo to být i horší."
"Takže, váš čas vypršel." Řekla učitelka asi po třiceti minutách práce. "Jako první bude číst třeba Erik. Prosím začni."
"Jen pohled na tebe,
je pro mne dar z nebe.
Miluji tvé vlasy tmavší než noc,
i tvé oči, jež mají uhrančivou moc.
Tvůj hlas by zahanbil i nadaného slavíka,
a tvůj vzhled uchvátil by každého mladíka."
Všichni se jen vykuleně dívali. Něco takového nikdo od Erika nečekal. Na něj to bylo až moc romantické, ať už byl předmětem jeho psaní kdokoli či cokoli, měl k němu či tomu citový vztah co u něho nebylo zvykem.
"Výborně, Eriku, dones mi žákovskou knížku. To si zaslouží jedničku." Když se Erik dlouho nezvedal, znovu na něho promluvila. "Eriku, dones mi žákovskou knížku."
"A co jsem zas udělal?" Řekl podrážděně Erik, bez špetky respektu.
"Chci ti zaspat tu jedničku za báseň."
"Hm, žákajdu nemám." Řekl a nahodil jeho typický, otrávený výraz.
"Tvoje smůla. No co jiného jsem od tebe taky mohla čekat, že? Kdo další se chce podělit o svou báseň?" Když se k tomu nikdo neměl, rozhodla se někoho vyvolat. "Tak třeba ty, Maria, mohla bys přečíst svou báseň?"
"Sice se o její trny poraníš,
a nějaké slzy bolestí uroníš.
Avšak stále ji hrozně moc chceš,
od lásky si velmi těžko pomůžeš.
Jen jediný pohled na ni,
je jako denní snění,
jako něžné pohlazení.
Je ti vším a přitom není nic,
pohled ti nestačil, chtěl jsi víc.
To však bolestné zranění provází,
a dobré ponaučení z toho vychází.
Že luční květiny lepší jsou,
ještě vlhké ranní rosou."
"Také za jedna," řekla nadšeně učitelka "ostatní prosím odevzdejte své práce na stůl a ukliďte si svá místa, končíme."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Chcete aby R&B skončila happyendem?

ANO 57.1% (4)
NE 42.9% (3)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Cesta do pekla je dlážděna těmi nejlepšími úmysly.