ANI VĚČNOST NETRVÁ VĚČNĚ...
Na pergamenu ohmataném,
úhledné písmo modře se třpytí.
Mrtvolně bledý básník,
ve stínu modré růže píše.

Co víc chtít po pomateném,
jehož hudbou je vlčí vytí.
V bílých rukou zápisník,
na temi od vína číše.

Erikova báseň

24. července 2011 v 13:59 | Lului |  Růže a Břečťan
Jen pohled na tebe,
je pro mne dar z nebe.
Miluji tvé vlasy tmavší než noc,
i tvé oči, jež mají uhrančivou moc.
Tvůj hlas by zahanbil i nadaného slavíka,
a tvůj vzhled uchvátil by každého mladíka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Cesta do pekla je dlážděna těmi nejlepšími úmysly.