ANI VĚČNOST NETRVÁ VĚČNĚ...
Na pergamenu ohmataném,
úhledné písmo modře se třpytí.
Mrtvolně bledý básník,
ve stínu modré růže píše.

Co víc chtít po pomateném,
jehož hudbou je vlčí vytí.
V bílých rukou zápisník,
na temi od vína číše.

Smrt

25. června 2011 v 15:59 | Lului |  Moje menší výtvory
Trošku jsem něco pozměnila v jiné básničce a něco málo přidala a vznikla další depresivní básnička

S úsměvem na tváři odcházíš,
i když víš, že se už nevrátíš
A v srdci mém díra bolestná zeje,
a však tvůj výraz beze změny je.

Miluji tě moc,
takže než skončí noc.
Vezu provaz či nůž,
neucítím bolest už.

Nač modlit se k bohu,
když jít k němu mohu.
Nač stále se bát,
když můžu se smát.

Teď jsme tam, kam živí nemohou,
pouze mrtví se sem přes řeku dostanou.
A však trest mě nemine,
už nikdy se neuvidíme.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Katie.abcd Katie.abcd | Web | 7. července 2011 v 19:28 | Reagovat

máš veliký talent, tvoje básně jsou úžasné.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Cesta do pekla je dlážděna těmi nejlepšími úmysly.