ANI VĚČNOST NETRVÁ VĚČNĚ...
Na pergamenu ohmataném,
úhledné písmo modře se třpytí.
Mrtvolně bledý básník,
ve stínu modré růže píše.

Co víc chtít po pomateném,
jehož hudbou je vlčí vytí.
V bílých rukou zápisník,
na temi od vína číše.

Slunce

23. června 2011 v 13:48 | Lului |  Moje menší výtvory
Mno většinou vymýšlím depresivní básničky, tak teď tu mám nějakou jinou =)

Ať jsem kdekoliv, stále nade mnou bdí,
ráno mě svými zlatavými paprsky budí.
Díky němu stromy i kytky kvetou,
jeho paprsky proudí temnou dálavou.
I když je za mraky schované,
stále tam je a né že ne.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Cesta do pekla je dlážděna těmi nejlepšími úmysly.