Znáte příběh jménem Slavík a Růže? Téměř pokaždé, když něco čteme máme z toho nějaké dojmy... Tady jsou ty mé:
Propláču celý noci,
pro změnu věcí.
Avšak není to v mé moci,
takové věci dějí se přeci.
Pláču pro slavíka,
i pro lásku.
A ta studenka,
co visí ji život na vlásku.
Rudá růže byla jí málo, chtěla víc,
studentovi srdce puká.
Slavík zemřel pro nic za nic,
láska to jsou muka.










