ANI VĚČNOST NETRVÁ VĚČNĚ...
Na pergamenu ohmataném,
úhledné písmo modře se třpytí.
Mrtvolně bledý básník,
ve stínu modré růže píše.

Co víc chtít po pomateném,
jehož hudbou je vlčí vytí.
V bílých rukou zápisník,
na temi od vína číše.

Růže a Kopretina

30. června 2011 v 9:56 | Lului |  Moje menší výtvory
Na louce bělavých květů,
růže osamoceně kvetla.
Nejkrásnější ze všech světů,
dívka si tam věneček pletla.

V tom si všimla růžičky krásné,
utrhnout ji byl její záměr, to je jasné.
Avšak o její trny se poranila,
a bolestí několik slz uronila.

A proto dívka na krásu růží zanevřela,
jednoduchosti kopretin dveře otevřela.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Cesta do pekla je dlážděna těmi nejlepšími úmysly.