ANI VĚČNOST NETRVÁ VĚČNĚ...
Na pergamenu ohmataném,
úhledné písmo modře se třpytí.
Mrtvolně bledý básník,
ve stínu modré růže píše.

Co víc chtít po pomateném,
jehož hudbou je vlčí vytí.
V bílých rukou zápisník,
na temi od vína číše.

Luna

24. června 2011 v 13:49 | Lului |  Moje menší výtvory
Luna na nebi svítí,
jemnější než luční kvítí.

Do Země je zamilovaná,
velkou silou přitahovaná.

Vodu z ní k sobě táhne,
ne proto, že po ní prahne.

Chce alespoň jeden kousek z ní,
z té krásky, o které dnem i nocí sní.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Cesta do pekla je dlážděna těmi nejlepšími úmysly.